The titanium PV I endosteal implant from beta-titanium alloy Ti 38Nb 6Ta
| Název česky | Titanový enoseální implantát PV I. z beta titanové slitiny Ti 38Nb6Ta |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Biomedical Papers of the Faculty of Medicine of Palacký University, Olomouc, Czech Republic |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5507/bp.2014.011 |
| Obor | ORL, oftalmologie, stomatologie |
| Klíčová slova | beta-titanium alloy; anti-rotation feature; microthreads; handicapped patient |
| Popis | Úvod a cíl. Dentální implantologie v současnosti disponuje velkou škálou rozmanitých implantátů. Implantační systémy se od sebe odlišují povrchovou úpravou, materiálem, ze kterého jsou vytvořeny, a designem. Design nyní patří mezi nejméně se vyvíjející stránku implantátů, protože existuje taková spousta systémů, že se stává běžných okopírování některých designových částí implantátů. Nejčastější a nejvíce rozvíjenou oblastí je povrchová úprava, u které je snaha upravit či povlakovat dentální implantát tak, aby byl biologicky co možná nejvýše postaveným, a tím umožnit zkrátit dobu hojení implantátu od vlastní inzerce do kosti. Oblastí, která není tak rozvíjenou je problematika materiálů. Zde však autoři ukazují možnosti najít slitiny, která by mohly být dalším krokem po titanových implantátech. Metody. Jako první autoři v rámci výzkumného projektu vytvořili specifickou beta slitinu s prvkovým složením titanu, niobu a tantalu. Její složení bylo Ti38Nb6Ta. Tato slitina z hlediska biologických vlastností odpovídala titanové skupině v hojení oseointegrací. Z hlediska mechanicko-fyzikálních vlastností předčila svou pevností titan a jeho slitiny, při zachování biologických vlastností na rozdíl od slitin titanu. Dalším krokem byl design, kde autoři vytvořili nový typ implantátu, který zohledňoval antirotační prvek ve spojení s nástavbou. Výsledky. Byl vytvořen nový implantační systém v pěti modifikacích, který respektoval hojení v kortikální vrstvě. Autoři vybrali jednu variantu pro testování pod označením PV I.Toto bylo objektivizováno pomocí 3D modelace metodou konečných prvků. Dále byl implantační systém zhodnocen v preklinických zkouškách na prasatech jako samotná slitina a s možností povlaku hydroxyapatitem. Následovaly klinické aplikace a vlastní zavedení do každodenní praxe. Závěr. Byl vytvořen a preklinicky vyzkoušen nový implantační systém PV I. Společně s novým materiálem Ti38Nb6Ta. Tento systém byl podroben jak zkouškám mechanicko-fyzikálním, biologickým, ale i vlastnímu testování na prasatech a modelací metodou konečných prvků. Na základě celé škály testování byl systém doporučen do praxe. |
| Související projekty: |