Význam vlivu prostředí a schopnosti šíření na utváření společenstev vodních bezobratlých na prameništních slatiništích
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Citace | |
| Popis | Hledání hlavních mechanismů definujících skladbu lokálních společenstev vyústilo v poslední době v intenzivní studium vlivu dvou procesů: převažujícího vlivu faktorů prostředí (tzv. species sorting) a disperzních schopností (tzv. neutrální model). Je známo, že relativní důležitost obou procesů se v různých typech metaspolečenstev liší, ovšem dosud žádná studie nezkoumala společenstva pramenů. V tomto prostředí se předpokládá větší vliv faktorů prostředí, ovšem vzhledem k relativně malé velikosti a izolovanosti pramenišť nemůžeme vyloučit ani vliv prostoru, především u stanovištních specialistů a taxonů s horšími disperzními schopnostmi. V této studii zahrnující 60 pramenišť Západních Karpat (rozsah 200 km) bylo srovnáváno pět taxocenóz právě s ohledem na jejich různé disperzní schopnosti (seřazené vzestupně od nejhůře se šířících jsou to Clitellata, Ephemeroptera a Plecoptera, Trichoptera a Chironomidae). Schopnost šíření se nicméně může lišit i v rámci těchto taxocenóz (vzácné vs. běžné druhy, specialisté vs. generalisté). Právě vliv zmiňovaných procesů na specialisty nebyl dosud zkoumán kvůli obtížnosti definování specialisty ve vodním prostředí. Prameniště jsou unikátní v tom, že specialista je snadno definovatelný jako druh striktně vázaný na tato stanoviště, neschopný osídlit okolní vodní biotopy. Analýza našich dat prokázala podstatný rozdíl mezi pasivně (opaskovci) a aktivně (hmyz) se šířícími skupinami, kdy u všech taxocenóz hmyzu byl významný pouze vliv faktorů prostředí. Nejsilnější efekt prostoru jsme zaznamenali u pasivně se šířících opaskovců specialistů, naopak hmyz osidloval vhodné lokality bez většího ohledu na stanovištní specializaci. Námi zjištěný převažující vliv prostředí u vzácných druhů podporuje předchozí výsledky z jiných vodních biotopů. Na miskách vah uvažovaných modelů tak hrál hlavní roli způsob šíření (aktivní/pasivní) druhů, nikoli je jich specializace či vzácnost. Studie byla financována grantovým projektem P505/11/0779 a MUNI/A/0788/2013. |
| Související projekty: |