Od začátku nového milénia procházejí evropské systémy terciálního vzdělávání – v návaznosti na tzv. Boloňský proces -- výraznými strukturálními proměnami. Mezi nejvýznamnější lze počítat vzdělanostní expanzi charakterizovanou zvyšujícími se počty studentů a absolventů vysokých škol. Současně s tím se zvyšuje podíl žen s dosaženým terciálním vzděláním a dochází k obrácení tzv. vzdělanostní mezery mezi muži a ženami: v populaci ekonomicky aktivních osob nyní nalézáme vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných žen, než vysokoškolsky vzdělaných mužů. Systém terciálního vzdělávání se též diferencuje a to jak vertikálně (skrze rozvoj bakalářských studijních programů), tak horizontálně (skrze vznik nových oborů a vzdělávacích institucí).
Předkládaný projekt se v rámci kontextu expanze, feminizace a diferenciace terciálního vzdělávání zaměřuje na proměňující se vztah mezi vzděláním, zaměstnáním a platovými podmínkami v zemích EU mezi lety 2000 až 2015; přičemž hledá odpověď na tři základní otázky: (1) Dochází v důsledku vzdělanostní expanze ke změně návratnosti vysokoškolského vzdělání na trhu práce? (2) Odráží se feminizace vzdělání (a převrácení genderové mezery) v pracovních příležitostech a platech žen? (3) Jaký vliv na návratnost vzdělání má dosažený stupeň vzdělání, studovaný obor, nebo vzdělávací instituce? Zvolenou výzkumnou metodou je sekundární analýza existujících mezinárodních kvantitativních datových zdrojů, zejména EU-LFS, EU-SILC, ISSP a ESS, které umožňují analýzu změn v čase ve velkém počtu evropských zemí. Výsledky projektu budou publikovány v impaktovaných časopisech; projekt pak uzavře souhrnná monografie. Všechny výsledky budou využity v odborné diskusi o proměnách role vzdělání v Evropských společnostech mezi lety 2000 až 2015.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.

Publikace