Anotace: Financování zdravotnictví je důležitým omezujícím prvkem při rozvoji zdravotnictví ve východní Evropě, zvláště v situaci nepříznivé ekonomické situace. Problémem jsou též negativní zkušenosti při tvorbě úhradových mechanismů, které by podporovali ekonomickou efektivnost a vysokou kvalitu péče.

Cíl: Rozbor reforem ve financování zdravotnictví a identifikace společných trendů a národních rozdílů.

Školitelem pro toto téma je profesor Martin Dlouhý. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Trh alokuje zdroje podle ochoty a schopnosti platit, nikoliv podle potřeb místní populace. Ovšem geografické nerovnosti ve veřejných službách jsou jasným důsledkem státního plánování. Ve veřejném sektoru je rovný přístup ke službám jedním z hlavních cílů veřejné politiky. Proto jakékoli rozdíly v distribuci veřejných zdrojů mohou být chápany jako selhání státní regulace.

Cíl: Cílem této práce je změřit a zhodnotit nerovnosti v geografickém rozdělení veřejných služeb.

Školitelem pro toto téma je profesor Martin Dlouhý. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Impact investment (sociálně odpovědné investování, sociální investování, atd.) je fenoménem, který se stále častěji prosazuje v praxi při řešení sociálně-ekonomických problémů.

Cíl: Cílem práce je prozkoumat, jak a proč impact investors podporují sociální podnikatele a jejich podniky. Bude provedena analýza cílů, nástrojů a reálných dopadů tohoto typu investičních aktivit. Pozornost bude věnována i potenciálním rizikům a možnostem regulace. Problematika bude prozkoumána jak v národním, tak i mezinárodním, resp. nadnárodním kontextu.

Školitelem pro toto téma je docent Vladimír Hyánek. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Filantropie prošla během historického vývoje mnoha proměnami, měnili se aktéři, jejich motivace, měnily se i filantropické instituce. Ještě ve 20. století sehrály tyto instituce nadačního typu roli významného sociálního fenoménu a významného nástroje řešení sociálních i ekonomických problémů. Na počátku 21. století se nicméně začínají projevovat omezení tradičního pojetí filantropie ve smyslu její neschopnosti řešit některé ze vznikajících problémů, stejně jako neefektivnost „tradičních“ nadačních subjektů. Disertační práce bude na tuto situaci reagovat. Cílem práce bude zhodnotit a diskutovat inovace v procesu řešení sociálně-ekonomických problémů, analyzovat instituce, nástroje, bariéry a dopady inovací v oblasti filantropie v 21. století.

Školitelem pro toto téma je docent Vladimír Hyánek. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Práce se zaměří na téma pracovní motivace a profesních trajektorií zaměstnanců českého neziskového sektoru. Směr výzkumu bude dvojí. Jednak bude zkoumáno, jak zaměstnanci neziskového sektoru vnímají (hodnotí) své postavení a své zaměstnání ve smyslu (ne)úspěchu na tradičním pracovním trhu. Jinými slovy, bude zkoumáno jejich vnímání toho, jak se pracovní místa a zaměstnání v neziskovém sektoru odlišují od zaměstnání v sektoru tržním (soukromém) a veřejném. Bude zjištěno, do jaké míry lze mezi zaměstnanci neziskového sektoru identifikovat reprodukci veřejného diskursu, že zaměstnanci neziskového sektoru jsou především ti, kdo neuspěli v konkurenci a nenašli zaměstnání na trhu nebo ve veřejném sektoru. V souladu s motivačními teoriemi (Vroom 1964, Jackson and Carter 2007) se výzkum zaměří na motivy zaměstnanců k práci v neziskové organizaci a rozdíly v motivacích.

Cíl: Cílem práce je zjistit, jaké motivy vedou k zaměstnání v neziskovém, resp. v ostatních sektorech. Současně bude věnována pozornost i vnímání negativních jevů spojených s trhem práce, konkrétně diskriminaci na tomto trhu, resp. trzích.

Školitelem pro toto téma je docent Vladimír Hyánek. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Základním půdorysem zde budou studia organizaci, která budou aplikovaná na vybraný segment českých/slovenských/zahraničních neziskových organizaci. Dílčími cíli může být např. analýza advokačních strategii, metod získávaní zdrojů, profesionalizace, a to vše v souvislosti s politickými a ekonomickými proměnami společnosti.

Cíl: Cílem dizertační práce je identifikovat, popsat a srovnat ekonomické a politické strategie a vnitřní struktury neziskových organizaci (včetně např. odborů) a jejich proměny ve vztahu k jejich vnějšímu prostředí.

Školitelem pro toto téma je docent Vladimír Hyánek. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Dizertační projekt se zaměří na vztah mezi využívanými zdroji, strategiemi a cíli neziskových organizaci (možné je zaměření se na odbory). Konkrétně půjde o analýzu vztahu mezi způsobem generování zdrojů, vztahem těchto zdrojů k míře využívaní konkrétních strategii dosahovaní cílů, a následně i formulování a dosahováním cílů organizace.

Cíl: Cílem dizertační práce je analýza vztahů mezi využívanými zdroji, strategiemi a cíli neziskových organizací.

Školitelem pro toto téma je docent Vladimír Hyánek. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: V současné době prochází sociální stát řadou reforem. Na jedné straně čelí novým sociálním výzvám (sociální rizika), na druhé straně i ekonomickým tlakům. V důsledku toho nabývají na významu nové formy public-private mix, sociální inovace, je kladen větší důraz na služby než dávky, aktivaci, sociální investice.

Cíl: Cílem projektu je analyzovat k jakým změnám dochází ve financování, regulaci a poskytování služeb v různých oblastech sociálního státu. Může jít o ČR, mezinárodní srovnání, ve vybrané oblasti sociálního státu.

Školitelem pro toto téma je profesor Tomáš Sirovátka. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: V souvislosti s probíhajícími změnami ve společnosti a na trzích práce a jejich důsledky pro některé zranitelné skupiny na trhu práce jako je mládež, méně kvalifikovaní, starší pracovníci, atp. nabývá na významu účinnost opatření aktivní politiky zaměstnanosti, a současně i jejich ekonomická efektivnost. Zhodnotit účinnost programů aktivní politiky je ovšem metodologicky náročný a v literatuře značně diskutovaný úkol.

Cíl: Cílem projektu je analyzovat ve vzájemných souvislostech implementaci a efekty vybrané oblasti / programu aktivní politiky zaměstnanosti v České republice.

Školitelem pro toto téma je profesor Tomáš Sirovátka. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Chudoba a materiální deprivace jsou považovány za indikátor selhání sociálního státu v ekonomicky rozvinutých společnostech. Ke koncentraci těchto jevů dochází typicky u specifických kategorií populace. Úkolem práce bude (s využitím databází a simulací) identifikovat faktory, které k takové koncentraci těchto jevů a roli různých opatření sociální politiky (dávkových systémů a vybraných oblastí veřejných/sociálních služeb) při jejich eliminaci.

Cíl: Cílem disertační práce bude posoudit faktory a podmínky, které způsobují chudobu a materiální deprivaci (specifikovaných kategorií) populace v ČR, případně v mezinárodním srovnání, a roli různých opatření sociální politiky při její eliminaci.

Školitelem pro toto téma je profesor Tomáš Sirovátka. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Účinná sociální politika stojí mimo jiné na předpokladu, že sociální dávky čerpají ty domácnosti, na které je opatření cíleno a ve výši, která má domácnostem pomoci řešit jejich sociální situaci. V realitě se však lze setkat s případy, kdy domácnost najde cestu, jak čerpat sociální dávky, na které nárok nemá. Lze ale identifikovat i případy opačné, kdy domácnost, která na dávku nárok má, tuto nečerpá. Oba dva případy narušují efektivnost sociální politiky, a i když výsledky výzkumu mají převážně aplikační charakter, můžeme se s touto problematikou setkat i v odborné akademické literatuře. Výzkum této oblasti by měl kombinovat kvantitativní a kvalitativní metody. Jeho cílem je nalézt odpověď na otázku, které sociální dávky jsou náchylné k „chybnému“ čerpání a proč. Rovněž tak identifikuje skupiny domácností a jejich životní situace, které jsou nižší efektivností ovlivněny. Druhá možná větev výzkumu cílí na daňové nástroje podpory rodiny. Rodinná politika stojí na kombinaci dávkových nástrojů, daňových úlev a veřejných služeb. V posledních letech pak sledujeme rostoucí vliv daňových úlev. Jejich dopad se od tradičních dávkových nástrojů odlišuje v celé řadě aspektů. Jde zejména o otázku nároku na podporu, otázku administrativních nákladů a otázku pracovních pobídek.

Cílem práce je posoudit efektivnost vybraných nástrojů sociální a rodinné politiky, s ohledem na v ekonomii uplatňovaný koncept spravedlnosti a efektivnosti. Pozornost bude věnována zejména jejich redistribuční schopnosti, motivaci k práci, nárokovatelnosti a politické průhlednosti. Výzkum může být zaměřen z pohledu ČR ale i jiné vyspělé země (možnost komparace).

Školitelem pro toto téma je docent Robert Jahoda. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Důchodové systémy vyspělých zemí prošly za posledních 50 let mnoha reformními zásahy. Ty cílily na dosažení dlouhodobé finanční udržitelnosti systému a současně udržení zásluhovosti systému. Výsledkem reforem je však mnohdy zhoršení důchodových práv současných a budoucích důchodců a nevyřešení problému udržitelnosti. Současně je zřejmé, že principy, na kterých důchodové systémy stály posledních 100 let, se vyčerpávají a nejsou schopny pružně a adekvátně reagovat na výzvy, které přináší 21. století. Jako příklad jde zmínit odlišné dopady reforem na jedince s různou nadějí dožití, dopady odtržení příjmové a výdajové strany systému od demografického chování domácností, dopady nevhodného nastavení fondových systémů na budoucí adekvátnost příjmů, či klesající kohezi společnosti plynoucí z rostoucí role vzdělání na diferenciaci životních drah jedinců. Výše uvedené příklady přitom budou rámovat podobu důchodových systémů a jejich reforem v následujících 50 letech.

Cílem práce bude nalézt a posoudit dopad vybraných aspektů důchodových systémů, které budou zásadně ovlivňovat jejich podobu a reformy v příštích 50 letech.

Školitelem pro toto téma je docent Robert Jahoda. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: V souvislosti se stále častějšími případy uplatňování odpovědnosti za újmu (škodu) způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ze strany adresátů působení veřejné správy vůči příslušným správním orgánům (v režimu zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění) projevují se stále intenzivněji negativní ekonomické dopady uvedeného odškodňování do rozpočtu státního (v případě orgánů státní správy, a přenesené působnosti obcí a krajů), či rozpočtů ÚSC (v případě samostatné působnosti obcí a krajů). Práce by měla ověřit existenci, resp. zhodnotit a analyzovat z hlediska vhodnosti a adekvátnosti metodiku zjišťování a vyhodnocování uvedených případů, práce s těmito poznatky jako součásti řídící práce uvnitř správního orgánu, resp. v případě státní správy příslušného rezortu. Na uvedená zjištění a analýzy by pak mělo navázat posouzení existujícího modelu práce s uvedenými riziky, event. formulace návrhu takového modelu s potřebným obsahem a strukturou, a také vytvoření doporučení, jež by mohla vést ke snížení uvedených rizik. Relativně samostatným, i když nezbytným subtématem práce bude problematika uplatňování tzv. regresních úhrad jednak vůči konkrétním úředním osobám, a dále mezi správními orgány navzájem. Nabízí se také komparace mezi více oblastmi (úseky, orgány) veřejné správy ze sledovaných hledisek. Přínosem bude posouzení využití vhodně zvoleného zahraničního modelu.

Cíl: Identifikace faktorů zvyšujících riziko vzniku povinnosti nahradit újmu způsobenou porušením zákonnosti a správnosti postupu a rozhodnutí správního orgánu, vyhodnocení jejich váhy a vztahů, ověření situace ve veřejné správě v této oblasti (resp. u vybraného resortu či VÚSC), a formulace návrhu doporučení (metodiky) k hodnocení relevantních stránek činnosti správního orgánu, a opatření ke snižování těchto rizik.

Školitelkou pro toto téma je docentka Soňa Skulová. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Daň z přidané hodnoty je nejvýnosnější daň v mnoha zemích. Zejména v Evropě je daň z přidané hodnoty „údajně“ nepostradatelná z hlediska podpory volného pohybu zboží a služeb, ale také jako jeden z významných zdrojů příjmů rozpočtu Evropské unie. Zároveň ale v současnosti prochází tato daň určitou krizí, kdy začínají selhávat její původní kontrolní mechanismy – frekvence obchodování je často tak vysoká, že správce daní není schopen efektivně kontrolovat vazbu mezi přiznanou daní u jednoho subjektu a nárokem na odpočet u subjektu druhého. Hledá se proto způsob, jak tyto kontrolní mechanismy inovovat a zabezpečit tak kvalitní výběr daně s ohledem na funkci fiskální (kolik), ale i redistribuční (od kterých poplatníků – konečných spotřebitelů). Nejde tedy jen o skutečné podvody, ale o celkový dopad na chování spotřebitelů a plátců, o hledání vhodného nastavení např. z hlediska administrativních nákladů.

Cíl: Výzkumným cílem disertační práce je na základě mezinárodní komparace navrhnout takové úpravy na úrovni EU a ČR, které by tento současný stav pomohly řešit.

Školitelem pro toto téma je docent Stanislav Klazar. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Pod vlivem rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z konce roku 2012 a v souvislosti se stále citelnými dopady finanční krize na rozpočtové zdraví měst a obcí se do popředí vědeckého zájmu v České republice dostává otázka efektivnosti poskytování veřejných služeb a především faktorů, které efektivnost ovlivňují. Pozornost je věnována nejen faktorům neekonomickým (např. politické vlivy, či reputace), ale především faktorů ekonomickým (míra konkurence, vlastnictví, korupce a kartelové dohody, úspory z rozsahu, hustotní efekty, meziobecní spolupráce). Disertační práce bude zaměřena na stanovení a vyhodnocení těchto faktorů jejich významu na efektivnost poskytování veřejných služeb v odpadovém hospodářství v ČR.

Postup práce:

• Definování faktorů determinujících efektivnosti OH obcí
• Modelování vlivu faktorů na efektivnost OH obcí (je možné využít stávající metodiky i vytvořit metodiku novou na základě stávajících metodik)
• Kvantifikace vlivu faktorů na efektivnost OH obcí
• Kritické zhodnocení – diskuse s výsledky mezinárodních studií
• Závěr, případná doporučení

Cíl: Identifikace faktorů zvyšujících riziko vzniku povinnosti nahradit újmu způsobenou porušením zákonnosti a správnosti postupu a rozhodnutí správního orgánu, vyhodnocení jejich váhy a vztahů, ověření situace ve veřejné správě v této oblasti (resp. u vybraného resortu či VÚSC), a formulace návrhu doporučení (metodiky) k hodnocení relevantních stránek činnosti správního orgánu, a opatření ke snižování těchto rizik.

Školitelkou pro toto téma je docentka Jana Soukopová. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Popis bezpečnostního systému ČR. Vývoj výdajů na obranu a bezpečnost v systému veřejných výdajů. Interakce hospodářské politiky veřejných financích v podmínkách nedokonalé konkurence veřejného sektoru. Utváření představ o řešení rozporu mezi cíli veřejného sektoru a hospodářské politiky. Anglosaský přístup k pojetí a řešení rozporů mezi zájmy veřejného sektoru a cíli státní politiky. Kauzalita výdajů na obranu a ekonomického růstu. Práce na základě statistických dat a jejich hodnocení a pomocí matematicko-ekonomických metod – regresní a korelační analýza, analýza časových řad a statistické srovnání jevů by měla odpovědět na podmíněnost tohoto vývoje.

Školitelem pro toto téma je profesor Miroslav Krč. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Kultura a kulturní instituce jsou integrální součástí hospodářské a společenské struktury a jako takové byly reflektovány i v ekonomické teorii, buď jako součást tržních struktur nebo jako součást širších struktur společenských. Náhled autorů na toto téma a jeho proměny v průběhu času položily základy ucelenějších reflexí kultury a zkoumání jejího místa v ekonomice, stejně jako jejího propojení s politickým životem obce a státu. Tato specifický, v průběhu času rozvíjený náhled na oblast kultury lze označit za specifický segment ekonomického myšlení, který si zaslouží větší pozornosti.

Cíl: Analyzovat reflexe oblasti kultury v dějinách ekonomického myšlení a prozkoumat, jak a zda se pohybovala hranice mezi uměleckými obory ziskovými, pracujícími pro trh, a neziskovými, závislými na subvencích, resp. zda byl tento pohyb reflektován v dobovém ekonomickém myšlení.

Školitelem pro toto téma je docent František Svoboda. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Skutečnost, že kultura ve svém užším i širším vymezení může ovlivňovat výkon ekonomiky, je již trvalou konstantou institucionální ekonomie i jiných proudů ekonomického myšlení. Studie tohoto typu jsou však dosud převážně fragmentované, a proto je možné a vhodné téma uchopit syntetičtěji, také s přihlédnutím k reáliím ČR. V první části práce budou shrnuty klíčové studie a vyhodnoceny jejich metodologie a závěry, které budou podrobeny diskusi. Druhá část bude věnována konverzi kulturního kapitálu do ekonomického ve vybraném výzkumném tématu v ČR.

Cíl: Na základě diskuse existujících studií vytvořit synteticky text, hodnotící možnosti a meze konverze kulturního kapitálu do kapitálu ekonomického a demonstrovat je na příkladu z oblasti ČR.

Školitelem pro toto téma je docent František Svoboda. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Cílem práce je shrnout teoretické přístupy k dynamickému oceňování, pojmenování jejich kladů a záporů a vyhodnocení závěrů již provedených stěžejních studií, které se dynamickému oceňování ve veřejném sektoru věnovaly. Na základě takto vymezeného metodického postupu vybrat vhodnou oblast veřejného sektoru a navrhnout schéma dynamické tvorby cen.

Školitelem pro toto téma je docent František Svoboda. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Zdravotnické trhy jsou tradičním předmětem četných vládních regulací. Jejich reakce, dané interakcí nabídky a poptávky jsou do značné míry závislé na míře jejich konkurenčnosti. Cílem práce je popsat, změřit a zhodnotit konkurenci na vybraném segmentu zdravotnických trhů co do rozsahu, významu, vlivu na chování poskytovatelů/plátců apod.

Školitelem pro toto téma je docent Ivan Malý. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Výběr tohoto tématu předpokládá, že uchazeč o studium bude v dialogu se školitelem specifikovat konkrétní problém, kterému se bude chtít v disertační práci věnovat. Cílem práce může být např. vyhodnocování účinnosti lobbingu, návrhy odpovídající regulace, měření míry vlivu zájmových skupin apod.

Školitelem pro toto téma je docent Ivan Malý. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Práca sa zaoberá rizikami kontrahovania verejných služieb. Teoreticko-metodologický rámec riešenia problému predstavuje teória pricipal agent, ktorá definuje riziká kontrahovania v podobe informačnej asymetrie a morálneho hazardu vyplývajúce zo vzájomného vzťahu subjektov s rozdielnymi sledovanými záujmami (pricipal verzus agent). Predmetom skúmania sú riziká kontrahovania verejných služieb z pohľadu senzitivity spotrebiteľov voči poklesu kvality služby, miery konkurenčnosti ponuky služby a výšky transakčných nákladov v prípade zmeny dodávateľa. Objektom sú vybrané kontrahované verejné služby vo výberovom súbore organizácii verejného sektora v Českej republike. Výskum má dominantne primárny charakter. Kľúčovými metódami vedeckého skúmania sú metódy klasifikačnej analýzy, komparácie a abstrakcie pri tvorbe teoreticko-metodologického rámca riešenia problematiky; metódy kauzálnej analýzy a komparácie pri riešení stanovených výskumných otázok v aplikačnej časti práce a metódy syntézy a čiastočnej indukcie pri vyvodzovaní záverov výskumu. Primárny zber dát prebehne prostredníctvom metódy dotazníku a riadených rozhovorov, spracovanie a vyhodnotenie dát bude realizované prostredníctvom základných kvantitatívnych metód, keďže testovanie vedeckých predpokladov vo forme výskumných otázok bude mať charakter kvalitatívneho výskumu podporeného kvantitatívnym prieskumom v jeho základnej forme. Očakávaným prínosom práce je návrh opatrení eliminácie rizík kontrahovania verejných služieb podmienených legislatívnym, ekonomickým a inštitucionálnym prostredím ČR.

Cíl: Cieľom práce je identifikácia a hodnotenie rizík kontrahovania verejných služieb definovaných teóriou principal agent v reálnom prostredí organizácií verejného sektora v Českej republike a návrh opatrení eliminácie týchto rizík.

Školitelkou pro toto téma je profesorka Beáta Mikušová Meričková. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Práca sa zameriava na faktory rastu korupcie vyplývajúce z politického prostredia. Predmetom skúmania je vzájomný vzťah miery korupcie a úrovne politickej zodpovednosti. Objektom skúmania je výberový súbor krajín svetového hospodárstva. Zložitosť predmetu skúmania v priestore svetovej ekonomiky predpokladá vysokú mieru abstrakcie vo výskume sekundárneho charakteru, ktorý sa zameria vzhľadom na dostupnosť dát na vybrané ukazovatele hodnotenia politickej zodpovednosti (úroveň demokracie odrážajúca politickú konkurenciu, transparentnosť politického systému determinovaná slobodou tlače). Kľúčovými metódami vedeckého skúmania sú metódy klasifikačnej analýzy, komparácie a abstrakcie pri tvorbe teoreticko-metodologického rámca riešenia problematiky; metódy kauzálnej analýzy a komparácie pri riešení stanovených výskumných otázok v aplikačnej časti práce a metódy syntézy a čiastočnej indukcie pri vyvodzovaní záverov výskumu a tvorbe metodických odporúčaní vo vzťahu k zabezpečeniu vynútiteľnosti politickej vynútiteľnosti a zníženiu riziku korupčného správania sa iniciovaného politickými faktormi. Sekundárny zber dát sa realizuje prostredníctvom konštruktívnej metódy a ich spracovanie a vyhodnotenie prostredníctvom štatistických metód s dôrazom na kros korelačnú analýzu. Očakávaným prínosom práce je návrh opatrení zvyšujúcich kvalitu politického prostredia s cieľom znížiť riziko korupčného správania sa.

Cíl: Cieľom práce je identifikovať politické faktory rastu korupcie prostredníctvom kvantitatívnej analýzy závislosti miery korupcie od úrovne politickej zodpovednosti a navrhnúť opatrenia v záujme zvýšenia kvality politického prostredia obmedzujúce riziko korupčného správania.

Školitelkou pro toto téma je profesorka Beáta Mikušová Meričková. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Přestože se projekty, které jsou spojované s e-governmentem, implementují již více jak dvě dekády, mezinárodní organizace i Evropská komise dosud kritizují, že se nedaří produkovat zamýšlené efekty. Jedním z důvodů je patrně i to, že metody, které jsou k hodnocení e-gov používány, reflektují stranu poptávky až v posledních několika letech. Rovněž existují různé typy hodnotících přístupů, které nejsou integrovány (ekonomické metody nemusí dostatečně reflektovat stranu uživatele, přístupy zaměřené na kvalitu služeb nemusí reflektovat ekonomické aspekty atp.). Disertační práce by v teoretické části měla shrnout existující přístupy k hodnocení e-gov. Empirická část by měla vyhodnotit vybraný projekt / vybrané projekty e-governmentu.

Cíl: Cílem práce je na základě analýzy existujících poznatků o hodnocení efektů e-governmentu a vlastního výzkumu vyhodnotit dopady implementace vybraného projektu e-governmentu a navrhnout doporučení pro praxi.

Školitelem pro toto téma je docent David Špaček. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Charakteristickým znakem veřejné správy je rovněž to, že je v průběhu času reformována. Specifickým kontextem reforem jsou postkomunistické země (v dostupné literatuře je porovnáváno zaměření, rozsah a úspěšnost správních reforem s reformami ve vyspělých zemích, diskutována teorie neoweberiánského státu atp.) Disertační práce by se v teoretické části měla věnovat možnostem a úskalím hodnocení reforem (vč. problematiky neočekávaných efektů a paradoxů reforem). V empirické části by se měla zaměřit na hodnocení vybrané reformy (možnou cestou může být i uplatnění komparativní perspektivy).

Cíl: Cílem práce je na základě analýzy existujících poznatků o hodnocení dopadů reforem veřejné správy a vlastního výzkumu vyhodnotit dopady vybrané správní reformy a navrhnout doporučení pro praxi.

Školitelem pro toto téma je docent David Špaček. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Hodnocení, měření a management výkonnosti jsou nástroje, které se ve veřejném sektoru implementovaly zejména v souvislosti s reformami NPM. Jejich využívaní přináší parciální výsledky, ale také množstvo problémů. Úkolem studenta bude zvolit si subsystém veřejné správy a analyzovat, jak se tyto nástroje využívají, jaké jsou výsledky a definovat klíčové faktory úspěchu nebo problémů.

Cíl: Zhodnocení funkčnosti a definování faktorů determinujících kvalitu fungování zvoleného systému hodnocení, měření a managementu výkonnosti v podmínkách veřejné správy České/Slovenské republiky (nebo jiném tranzitivním státu).

Školitelem pro toto téma je profesor Juraj Nemec. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Outsourcing je nástrojem, který se ve veřejném sektoru implementoval zejména v souvislosti s reformami NPM. Jeho využívaní přináší parciální výsledky, ale také množstvo problémů. Úkolem studenta je analyzovat míru a výsledky využívaní outsourcingu a definovat klíčové faktory úspěchu nebo problémů.

Cíl: Zhodnocení fungování outsourcingu ve veřejném sektoru České/Slovenské republiky (nebo jiného tranzitivního státu). Definování faktorů determinujících kvalitu fungování outsourcingu.

Školitelem pro toto téma je profesor Juraj Nemec. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Teorie zná a praxe využívá ekonomické metody, které se používají při hodnocení efektivnosti preventivních a léčebných procedur. Zejména se jedná o 3 základní přístupy: cost-benefit analýzy, costefectiveness analýzy a cost-utility analýzy (která často pracuje s výpočtem QALY (Quality-Adjusted LifeYears), HYE (Healthy Years Equivalent), DALY (Ddisability-Aadjusted Life-Year) nebo SYLE (SavedYoung-Life Equivalent). Tyto metody umožňují odhadovat náklady a úžitky dané tím, bude či nebude pacient léčen a nebo pokud se bude či nebude aplikovat preventivní opatření. Práce sa pokusí využit uvedené možnosti ekonomické analýzy pro posouzení í efektivnosti prevence a léčby Alzheimerovy choroby z pohledu jednotlivce a společnosti.

Cíl: Cílem práce je pokus o kvantifikaci ekonomické efektivnosti prevence a léčby Alzheimerovy choroby z pohledu jednotlivce a z pohledu celé společnosti.

Školitelem pro toto téma je profesor Juraj Nemec. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

This topic proposes to study the importance of intentions on reciprocal behavior. The key contribution will be to design a series of experiments that will allow to vary the level or nature of intent as opposed to only controlling for intent as observed in the existing literature (Cox, 2004; Charness, 2004; Cox and Deck, 2005; McCabe, Rigdon, and Smith, 2003). The research will involve laboratory and field experiments and might be conducted as a cotutelle (double degree) under the supervision of Prof Maroš Servátka at Macquarie Business School in Sydney.

The supervisor for this topic is Professor Jiří Špalek. Detailed information about the supervisor, his publications and research projects are available here.

Charities often publicize generous contributions as fund-raising strategy and encourage individuals to donate more. This topic proposes to analyze the effect of social influence in charitable giving and experimentally test the conjecture that different types of social information about other donors’ decision will have different effects on donors. The research will involve laboratory and field experiments and might be conducted as a cotutelle (double degree) under the supervision of Prof Maroš Servátka at Macquarie Business School in Sydney.

The supervisor for this topic is Professor Jiří Špalek. Detailed information about the supervisor, his publications and research projects are available here.

Volunteering is often a two-stage process. People first register their interest to volunteer and then, on the day, they decide to whether to indeed volunteer or not, if asked to. For example, in some countries people first decide to join a blood or bone marrow registry and later, when approached by the registry, decide whether to actually donate or not. This two-stage decision is particularly interesting from the perspective of moral consistency and moral licensing academic debate in social psychology. According to moral licensing, behaving in a moral or sociably desirable way, such as signing up for a registry, might result in people later on being less worried about the negative consequences of their subsequent actions and thus displaying behaviors that are in contrast with their original choices. For example, they may not volunteer when contacted by the registry when there is an urgent need for their help. Moral consistency gives the opposite prediction – to stay consistent with the initial action of joining the registry the individual will be more likely to volunteer when contacted later on. Getting an individual to sign up for the registry might also increase psychological affiliation with the registry´s administering organization, and more so the higher cost to sign up. The time dimension between has been shown to influence volunteering and other prosocial activities. The time elapsed between the expression of interest to volunteer and volunteering itself is therefore a probable factor interacting with moral licensing/moral consistency, influencing the decision to actually volunteer. The objective of this dissertation is to theoretically and experimentally examine the relationship between the good deed of expressing the interest to volunteer that likely creates warm glow and the likelihood of following through when contacted by the volunteering organization. The understanding of the relationship is crucial for providing policy recommendations aimed at increasing the efficiency of volunteering process. The research will involve laboratory and field experiments and might be conducted as a cotutelle (double degree) under the supervision of Prof Maroš Servátka at Macquarie Business School in Sydney.

The supervisor for this topic is Professor Jiří Špalek. Detailed information about the supervisor, his publications and research projects are available here.

Anotace: Prebiehajúca transformácia horizontálnych medzisektorových väzieb pri poskytovaní verejných služieb je diskutovanou témou nielen v anglo-saskom prostredí. Hybridizácia je vysoko aktuálnym a doposiaľ dostatočne neprebádaným fenoménom i v (post-)tranzitívnych ekonomikách. Existencia mixu poskytovateľov verejných služieb (napr. v oblasti vzdelávania, zdravotníctva, vodného hospodárstva, energetiky, dopravy) a rôznych hybridných modelov (ako napr. purchaser–provider models, contracting out, outsourcing/commissioning, corporatization, public–private partnerships) prináša nové problémové otázky vyžadujúce systémové riešenia v teoretickej i praktickej rovine. Tie budú predmetom skúmania dizertačnej práce, ktorej prínos sa predpokladá predovšetkým v zistení podielu hybridných organizácií vo vybraných odvetviach verejných služieb a v komplexnom zhodnotení súčasného stavu hybridizácie v podmienkach ČR (príp. ďalších tranzitívnych ekonomikách) pri identifikácii quasi-market princípov. Zmeraním dopadov hybridity na poskytovanie verejných služieb (so zameraním sa na konkrétny rozmer tohto impaktu, ako napr. dostupnosť, nákladovosť, vplyv na trh práce, ústretovosť k potrebám cieľových skupín apod.) možno kvantitatívne zhodnotiť i kvalitatívne atribúty tzv. mixed enterprises collaboration, a to pri zohľadnení legislatívneho, ekonomického a inštitucionálneho prostredia, s príp. predikciou potenciálnych zmien.

Cíl: Cieľom práce bude zistiť podiel hybridných organizácií vo vybraných odvetviach verejných služieb a analyzovať konkrétne dopady hybridity na ich poskytovanie v podmienkach ČR/SR, resp. iných (post) tranzitívnych ekonomikách.

Školitelkou pro toto téma je docentka Gabriela Daniel. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Efektivnost a transparentnost outsourcování veřejných zakázek zejména v oblasti obstarávání veřejných služeb obcemi. Podmínky a systém kontrahování externích dodavatelů, výhody a nevýhody externího/interního zajišťování a souvislost s kvalitou a náklady poskytovaných služeb. Práce by měla být založena na empirickém výzkumu na reprezentativním vzorku obcí (případně jiných subjektů ve veřejném sektoru).

Školitelkou pro toto téma je docentka Markéta Šumpíková. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

The primary objective of this PhD project is to examine the impact of artificial intelligence (AI) on fiscal policy efficiency, with a particular focus on tax administration and public sector expenditure. The student will highlight both the potential gains and socioeconomic challenges associated with AI implementation in these areas. Given the rapid evolution of AI and its substantial policy implications, this topic is particularly suited to a PhD project. The study will apply quantitative econometric modeling and regression analysis to datasets from advanced economies, focusing on the efficiency of tax collection and expenditure, aiming to yield actionable recommendations for public policy adaptation. Additionally, the project will incorporate case studies from various public sector branches, providing a comprehensive perspective on AI’s role in public finance. With this approach, the findings offer strong potential for publication in leading journals, addressing key gaps in the field.

Školitelem pro toto téma je docent Robert Jahoda. Více informací o školiteli, jeho publikacích a  výzkumných projektech naleznete zde.