Na kolik si ceníte času, který strávíte na cestách? Kolik byste byli ochotní připlatit za jízdenku, pokud by cesta trvala třeba o hodinu méně? Podobnými otázkami se ve svém disertačním výzkumu zabývala absolventka doktorského programu ECON MUNI Bára Karlínová. Za svou disertační práci, ve které zkoumala hodnotou cestovního času, získala v říjnu Cenu děkana.
Co přesně znamená hodnota cestovního času?
Hodnota cestovního času označuje peněžitou hodnotu přiřazenou času strávenému cestováním. V podstatě se jedná o cenu, kterou jsou lidé ochotní zaplatit za zkrácení cestovního času například o hodinu. Tento údaj je důležitý při tvorbě dopravních modelů a hodnocení dopravních projektů.
Co nám říká o cestovním chování lidí?
V současné době se obecně usiluje o zkrácení cestovního času zlepšováním dopravních sítí – například zaváděním efektivnějších spojů nebo rychlejších druhů dopravy. Zkrácení času stráveného na cestách umožňuje lidem strávit ušetřený čas produktivněji nebo příjemněji. Hodnota cestovního času je tedy způsob, jak vyjádřit finanční přínosy těchto časových úspor, což nám umožňuje porovnat, zda přínosy určité investice do dopravy převažují nad jejími peněžními náklady.
Jaké druhy dopravy jste zkoumala?
V disertační práci jsem představila tři studie. První se zaměřovala na hodnotu cestovního času v evropské osobní letecké dopravě. Tato studie je unikátní zejména díky datům zachycujícím reálné chování cestujících, kteří si rezervovali svůj let přes Kiwi.com. Na jejich základě jsem dokázala odhadnout hodnotu času stráveného v letadle, hodnotu přestupu a hodnotu časové délky přestupu.
Ve druhé studii jsem zkoumala hodnotu cestovního času v dálkové železniční dopravě. V té jsem pracovala s daty zachycujícími hypotetické chování respondentů dotazníkového šetření, kteří cestují po dvou hlavních železničních tratích v České republice. Ve třetí studii jsme s kolegy pomocí laboratorního experimentu zkoumali hypotetická zkreslení v hodnotě cestovního času. Porovnávali jsme hodnotu neočekávaného čekání nebo zpoždění na základě hypotetického a reálného chování respondentů.
Na kolik si lidé cení svého času při cestování?
Například v letecké dopravě jsem určovala tři hodnoty cestovního času. Dobu strávenou v letadle jsem odhadla na 19 EUR/h v roce 2020 a 17,5 EUR/h v roce 2021. Hodnota přestupu činila 15,5 EUR/přestup v roce 2020 a 24,5 EUR/h v roce 2021. Meziroční rozdíl v částkách byl pravděpodobně způsoben pandemií, kdy v roce 2021 cestovalo více lidí než v roce 2020, avšak cestování stále podléhalo různým omezením. Tato omezení se velmi lišila v závislosti na konkrétní zemi, což mohlo cestující přimět k rezervacím dražších letů s menším počtem přestupů. Hodnotu času stráveného přestupem jsem odhadla na 9 EUR/h v roce 2020 a 10 EUR/h v roce 2021.
Co tyto poznatky přináší do praxe?
Předchozí zahraniční studie odhadující hodnoty času v letecké dopravě obvykle poskytly hodnotu pro celou cestu. Nezohledňovaly však rozdíly mezi jednotlivými úseky cesty, které mohou být pro cestující více či méně nepříjemné. Data od společnosti Kiwi.com ukázala, že se hodnoty cestovního času mezi jednotlivými úseky cesty významně liší. Díky těmto údajům získají firmy a rozhodovací orgány přesnější informace o přínosech investic do dopravy.
Je však potřeba si uvědomit, že jsem analyzovala data z pandemické doby, a proto mé výsledky nemusí odpovídat situaci před nebo po pandemii. Kromě toho představují uživatelé Kiwi.com specifický vzorek, protože se zaměřuje na nízkonákladové dopravce. Mé závěry tedy nemusí být přenositelné na úplně všechny cestující v evropské letecké dopravě.
Jaké důležité poznatky přinesla studie zaměřená na vlakovou dopravu?
Při posuzování dopravních projektů se v Česku používaly hodnoty ze studií sousedních států, protože za Českou republiku nebyly údaje k dispozici. Hodnota cestovního času, kterou jsem odhadla v mém výzkumu, ale byla podstatně nižší než tyto převzaté údaje. Tento výsledek naznačuje, že bychom měli hodnoty odvozené z jiných národních studií používat s opatrností.
Ve třetí studii jste s kolegy zkoumali hodnotu času čekání a neočekávaného zpoždění. Co jste zjistili?
V poslední studii jsme zjistili značné hypotetické zkreslení. Jinými slovy, hodnota založená na odpovědích účastníků výzkumu, kteří se rozhodovali hypoteticky, byla asi o třicet procent nižší než hodnota v případě, že se účastníci experimentu rozhodovali reálně, tedy když čekání reálně nastalo. Výsledky studie tedy ukazují, že se hodnoty času založené na hypotetických situacích, bez reálných důsledků jejich rozhodnutí, mohou podstatně odlišovat od hodnot v momentě, kdy tyto situace skutečně nastanou. To může vést k nesprávným či nedostatečně informovaným rozhodnutím při plánování dopravních politik a investic.
Bára Karlínová úspěšně absolvovala bakalářské, magisterské i doktorské studium na MUNI. Zaměřovala se především na matematiku a ekonomii. Již téměř pět let pracuje ve společnosti Kiwi.com, kde se věnuje datovým analýzám. Propojení práce a doktorského studia bylo náročné, umožnilo jí ale dostat se k zajímavým datům zejména z oblasti letecké dopravy.