Výuka a podmínky pro studium na ESF MU v době „koronaviru“

Události následující po vyhlášení nouzového stavu v České republice dne 12. března 2020 zasáhly nejenom naši fakultu, ale všechny české vysoké školy bezprecedentním způsobem. Ze dne na den se musely přizpůsobit novým podmínkám a hledat cesty, jak se s nepřízní vypořádat. Nyní, s určitým odstupem času, je možné konstatovat, že jsme v této těžké zkoušce obstáli. Doba nejistoty však trvá a možnost vynucené online výuky v následujícím semestru není vyloučená.

Úvahy o tom, jak se na budoucnost co nejlépe připravit, je dobré postavit na znalosti věcí: jak uplynulé období prožívali a hodnotí naši studenti? Co se povedlo a co již méně? Jak nahradit klasickou výuku výukou online s nejmenší ztrátou kvality? Jak udělat věci efektivněji? Co by studentům nejlépe vyhovovalo, kdyby se situace na podzim opakovala? To byly otázky v pozadí průzkumu, který jsme na naší fakultě uskutečnili v průběhu července.

K vyplnění anonymního dotazníkového šetření byli studijními proděkany vyzváni studenti všech forem studia v česky vyučovaných programech na ESF MU, celkově to bylo 1 833 osob. Podařilo se shromáždit odpovědi od 394 studentů, návratnost se tak dostala k ještě poměrně uspokojivým 21,5 procentům.

Velká spokojenost společně s představou, že „toto je budoucnost“, současně ale i rozčarování a přání, aby „se to všechno již nikdy neopakovalo“. Až diametrálně odlišné názory studentů se objevovaly ve výsledcích.

Rozpolcenost postojů dobře ilustruje rozložení odpovědí na otázku: Domníváte se, že by mohla být v blízké budoucnosti na naší fakultě nahrazena prezenční výuka výhradně online výukou, aniž by byla snížena její kvalita? V součtu za kategorie určitě souhlasím + spíše souhlasím si přechod k online výuce umí představit 48 % studentů, opačný názor, tj. kategorie spíše nesouhlasím + určitě nesouhlasím, sdílí stejně veliká skupina – 49 % studentů.

Rozhodně bych do budoucna navrhovala, kdyby alespoň přednášky byly dělány touto formou – tzn. online, přes MS Teams, bez nutnosti chodit do budovy ESF. Jsem si jistá, že by většina studentů se mnou souhlasila … Do příštích semestrů v tom vidím obrovský potenciál.

Jsem zásadně proti. Domnívám se, že by kvalita výuky šla o hodně dolů. Nám, studentům, by chyběl „živý“ přístup vyučujících, vysvětlování látky je také lepší spíše v prezenční výuce. Podmínky by nebyly spravedlivé, dost lidí by toho zneužívalo.

Hlavním zjištěním celého šetření bylo, že online výuka nahradila svou kvalitou výuku prezenční zhruba ze 72 %, viz graf 1. Mezi výhody online výuky studenti řadí především ušetřený čas za dojíždění a možnost libovolně se vracet k zaznamenaným přednáškám. Naopak jednotící myšlenkou „odpůrců“ by mohlo být: „online prostě není úplně ono, bojuje se s technikou, chybí setkávání tváří v tvář, motivace k učení se doma, interakce, diskuse …“.

Ke cti nejenom fakulty, ale i celé univerzity dopadlo zjišťování, zda byli respondenti včas a v dostatečné míře informováni o veškerých opatřeních týkajících se výuky a pobytu na škole. Součet kladných odpovědí dává dohromady 94,1 % (viz graf 2), přestože v textových komentářích studenti připomínají, že zejména v počátcích mimořádného opatření byly příchozí informace v některých případech zmatečné, neúplné a někdy i protichůdné. Obecně však lze konstatovat, že s informováním o aktuální situaci skrze webové stránky fakulty či univerzity, sociální sítě, pravidelný e-mailový newsletter či video-komentáře pana rektora byli respondenti spokojeni. Pokud pociťovali nějaké vážnější nedostatky v informovanosti, pak se tyto týkaly zejména konkrétních studovaných předmětů.

Co se týče pobytu v prostorách školy, ale třeba i SZZ atd., tak ESF informovala rychle a přehledně. Musím ocenit Youtube Live povídání právě s pány proděkany, kde se vždycky pěkně a srozumitelně rozpovídali.

V kontrastu s pocitem dobré informovanosti o tom, „co se děje“, se však překvapivě vysoký podíl respondentů přiznal k tomu, že nevěděl o různých službách zpřístupňujícím studentům knihy v elektronické podobě. O vzdáleném přístupu k e-prezenčce nevědělo 16,2 % respondentů, o dočasném zpřístupnění elektronických knih od různých zahraničních vydavatelů 34,8 % respondentů a o službě Bookport.cz s českými elektronickými knihami dokonce 54,1 % dotázaných. Informace o těchto novinkách přitom „putovaly“ stejnými cestami jako informace o dalších aspektech koronavirových opatření. Ve finále tedy těch, co o uvedených službách věděli a využívali je často nebo alespoň občas, bylo zhruba 11–18 %.

Na závěr uveďme, že uzavření knihovny v průběhu semestru mělo podstatný vliv na dostupnost studijní literatury potřebné pro studium pro přibližně 35 % studentů, viz graf 3. Z textových komentářů lze usuzovat, že nejvíce se toto opatření dotklo studentů píšících bakalářskou nebo diplomovou práci. Nicméně nemálo respondentů dále vyjádřilo svou preferenci papírových knih vůči online verzím a rovněž připomnělo skutečnost, že knihovna je prostor, kde se mohou lépe soustředit na své učení a o který v důsledku koronavirových opatření přišli.