Ekonomické přínosy památek pro jejich okolí dokáže odhadnout nový nástroj, který vyvinul tým vědců z ECON MUNI pod vedením Aleny Šafrové Drášilové. Užitečný je především pro manažery a ředitele kulturních památek, kterým pomůže obhájit investice do rekonstrukcí a preventivních opatření.
O kulturních památkách často slýcháme, že mají nevyčíslitelnou hodnotu. Opravdu se jejich hodnota nedá spočítat?
Hodnota kulturních památek je předmětem velmi vášnivých diskusí a existuje celá řada metodických postupů jejího stanovení publikovaných v odborných studiích. Naprostá většina z nich je bohužel v praxi nepoužitelná. My jsme se na kulturní památku podívali zvenku, to znamená očima nejrůznějších zúčastněných stran, na které má její existence vliv. Zjednodušeně řečeno jsme se tedy nesnažili stanovit cenu tisíc let staré cihly, která skutečně nevyčíslitelná je, ale odhadovali jsme finanční efekt pro okolí. Zásadní byla spolupráce se zahraničními partnery včetně UNESCO, která nám umožnila využívat reálná data z různých historicky cenných lokalit. Díky tomu jsme vyvinuli volně přístupný nástroj, který dokáže vyčíslit, jak ekonomicky přínosná je určitá památka pro své okolí.
Mohla byste popsat, jak nástroj funguje?
Identifikovali jsme různé skupiny lidí, organizací a podniků, které se vyskytují v okolí kulturních památek. U každé z nich jsme pak stanovili, jaké finanční dopady na ni přítomnost památky může mít. Pokud se tedy bavíme například o unikátním kostelu, který přitahuje turisty, filmaře a výzkumné projekty, navedeme uživatele našeho nástroje, aby se pokusili podíl památky na těchto finančních tocích vyčíslit. Může jít o útratu turistů za soukromé i veřejné služby, mzdy lidí, kteří se podílí na provozu a údržbě kostela, finanční podporu pro filmaře, výzkumné granty, odvedené daně nebo třeba příjmy z pronájmu prostor. To vše zadají do přehledného, uživatelsky přívětivého excelového nástroje.
S jakými daty nástroj pracuje?
Pracuje s historickými i aktuálními daty a předpovídá budoucí vývoj. Zohledňuje také inflaci a vypovídací hodnotu údajů z minulosti. Je například jasné, že data z doby pandemie Covidu-19 nebudou pro předpovědi tak relevantní, jako data z roku 2023. V nástroji tedy provádíme uživatele zadáváním dat a poskytujeme mu ucelený pohled na to, jaké ekonomické dopady má památka v jeho okolí.
K čemu je údaj o finanční hodnotě památky užitečný?
S ochranou a udržitelností kulturních památek se pojí celá řada manažerských rozhodnutí, která se týkají někdy i velmi vysokých investic. V prvé řadě tedy dáváme manažerům a provozovatelům do rukou nástroj, na kterém mohou demonstrovat, že památka ve svém okolí generuje finanční výnosy. To je důležité zejména při obhajobě finančně náročných ochranných opatření a také ve chvíli, kdy potřebujeme do ochrany zapojit více lidí, firem nebo organizací. Díky našemu nástroji navíc může uživatel modelovat i poškození památky nadefinovanou katastrofou a zobrazit finanční dopad takové události na různé zúčastněné strany.
Jaké kulturní památky se objevily ve výzkumu a proč právě tyto?
Náš nástroj vznikl díky projektu SHELTER, do kterého se kromě technických a univerzitních partnerů z celé Evropy zapojily i různorodé kulturní a přírodní památky v Evropě a v Turecku, aby bylo možné nástroje a modely testovat v různých podmínkách. Šlo o opravdu pestrou paletu lokalit – od kostela v italské Ravenně s nádhernými mozaikami, přes historická města Dordrecht v Nizozemí a Seferihisar v Turecku, až po národní parky Baixa Limia-Serra Do Xurés v Galicii a Povodí řeky Sava procházející šesti zeměmi balkánského poloostrova. Každá z těchto lokalit je ohrožena jiným typem přírodních katastrof.
Proč byla spolupráce s památkami zásadní?
Spolupráce s památkami a UNESCO nám umožnila otestovat v praxi všechny nástroje, které v projektu SHELTER vznikly. Byla jich celá řada a řešily především dopad klimatické změny na kulturní památky a jejich ochranu. Po primárním testování jsme je prezentovali na celodenním workshopu zástupcům Národního památkového ústavu, Pamiatkového úradu Slovenskej Republiky a manažerům památek, kteří je následně dostali k dispozici k volnému použití.
Jaká byla role Ekonomicko-správní fakulty v projektu?
Náš tým vytvořil jednak nástroj na vyčíslení ekonomických přínosů památek, na který jsme navázali nástrojem pro zpracování analýzy příjmů a výdajů. Díky němu je možné z velmi širokého portfolia ochranných opatření vybrat taková, která jsou pro danou památku relevantní, a porovnat jejich náklady a přínosy.
Jakým hrozbám způsobeným změnou klimatu podle vás čelí nebo budou čelit památky v České republice?
Ke klimatické změně dochází a docházet bude, ale její projevy jsou velmi odlišné v závislosti na lokalitě a konkrétních podmínkách. Přírodní parky se stále častěji potýkají s vlnami veder a požáry, městské lokality mohou vzdorovat přívalovým dešťům a záplavám, silným bouřím nebo sesuvům a erozi půdy. Samostatnou kapitolou jsou lokality ohrožené zemětřeseními. V České republice jsou hrozby obdobné jako jinde ve světě, i když seizmicky jsme klidnou lokalitou a neohrožuje nás moře. Klima však není jediným zdrojem rizik a ohrožovat kulturní či přírodní památky může svou činností i člověk. Projekt SHELTER přispěl vytvořenými řešeními ke zvýšení udržitelnosti a odolnosti kulturních i přírodních památek, ať už jsou ohroženy z jakéhokoliv důvodu.
Článek vznikl v rámci projektu č. 821282 s názvem „SHELTER Sustainable Historic Environments hoListic reconstruction through Technological Enhancement and community-based Resilience “ financovaného z programu Horizont Evropa.
