Jezdit na sdílených kolech může být v některých městských částech rychlejší než autem nebo MHD. V Brně jsou to oblasti jako Nová Zbrojovka nebo Spielberg Office, kde je hustý provoz a zároveň špatná dostupnost hromadné dopravy. O tom, jak Brňané a Brňanky využívají systém sdílených kol mluví v rozhovoru doktor Ondřej Špetík z ECON MUNI.
Ve kterých brněnských lokalitách lidé jezdí na sdílených kolech nejvíce, a ve kterých nejméně?
Lidé nejvíce využívají sdílená kola v lokalitách s dobrou cyklistickou infrastrukturou, a naopak špatnou veřejnou dopravou. Jedním z příkladů je okolí Nové Zbrojovky, které je zatím relativně špatně napojené na městskou hromadnou dopravu. Dále je to třeba oblast Spielberg Office Center mezi ulicemi Heršpická a Pražákova, park Lužánky a historické centrum. Naopak nejméně lidé využívají sdílená kola v okrajových sídlištích jako je Líšeň, Kohoutovice nebo Starý Lískovec.
Co všechno ovlivňuje využívání sdílených kol v Brně?
Je to právě cyklistická infrastruktura, díky které mohou být sdílená kola nejrychlejším dopravním prostředkem na určitých cestách. Vliv má také týdenní a denní režim obyvatel města – v pracovní dny je výpůjček více než o víkendech a nejvíce cest jsme zaznamenali v ranní a odpolední špičce. Dalším faktorem je počasí, kdy v teplých dnech bez deště je cest samozřejmě více než při špatném počasí.
Sdílená kola tedy mohou být rychlejší než jiné způsoby dopravy?
Ano. Pěkně je to vidět právě na oblasti Nové Zbrojovky. K zastávkám veřejné dopravy je to z ní relativně daleko a zároveň tam není optimální dopravní situace. Naopak cyklistická infrastruktura je v daném místě poměrně dobrá.
Město Brno zavedlo politiku dotování sdílených kol – jejich uživatelé mají možnost využít dvě patnáctiminutové jízdy denně zdarma. Jak byla tato politika úspěšná?
Data ukazují, že po zavedení bezplatného jízdného významně vzrostl počet cest, pro které lidé využívají sdílená kola. Ale samozřejmě město platí i za cesty, které by se uskutečnily i bez městských dotací.
Co v Brně brání ještě většímu využívání sdílených kol?
Zásadní roli hraje poměrně malé množství cyklostezek a komplikované budování nových. Významná je také geografie některých částí města, protože současný systém sdílených kol není koncipovaný na kopcovitý terén. Jelikož jsou v Brně manuální kola, ve výše položených městských částech buďto stanice sdílených kol vůbec nejsou, nebo jsou prázdné, protože většina lidí není ochotných se na kole „vyškrábat“ třeba do Líšně.
Vyplatí se investovat do cyklostezek?
Domnívám se, že pokud chce město zvýšit podíl cyklo dopravy, bude potřeba do cyklostezek více investovat. Data ukazují, že lidé jezdí na sdílených kolech alespoň z části po cestách bez automobilové dopravy, ať už jde o pěší zónu v historickém centru, chodník v Lužánkách nebo cyklostezku podél řeky. Lepší cyklistická infrastruktura, která lidem umožní jezdit na kole bezpečně, tedy může povzbudit obyvatele Brna k ještě většímu využívání sdílených kol.
Můžete srovnat situaci v Brně s jiným evropským městem, ve kterém jsou podobné geografické podmínky, ale jeho obyvatelstvo využívá sdílená kola více?
Pěkné srovnání máme například s norským Stavangerem. Tamní systém sdílených kol jednak využívá elektrokola místo kol manuálních, a zároveň je dobře propojený s MHD. Společně s vynikající cyklistickou infrastrukturou umožňuje lidem více jezdit na kolech, i těch sdílených, a to i v relativně zvlněném terénu.
Jak se může Brno z hlediska využívání sdílených kol přiblížit Stavangeru?
Jednou z možností je sdílená kola více integrovat do systému MHD, aby půjčovné bylo součástí šalinkarty. Další možností je zavedení elektrokol, která by pomohla rozšíření i do kopcovitějších oblastí města. To však vyžaduje nemalé investice do budování stanic, které vyžadují připojení k elektřině.
Projekt Green Mobility, reg. č. EHP-BFNU-OVNKM-4-203-01-2022 byl podpořený z grantu EHP/Norska 2014-2021 (Bilaterální fond).
