Kvalitu ovzduší v České republice významně zhoršuje lokální vytápění. Řešení hledají vědci a vědkyně z ECON MUNI a centra RECETOX, kteří od loňského podzimu monitorují kvalitu ovzduší ve vybraných obcích Jihomoravského kraje. Na měření nyní navázalo dotazníkové šetření a rozhovory zjišťující, za jakých podmínek jsou lidé ochotní změnit způsob vytápění svých domovů.
Co ví obyvatelé jihomoravských obcí o tom, jaký vliv má znečištěné ovzduší na jejich zdraví? A jaký je podle nich nejlepší způsob, jak kvalitu ovzduší zlepšit? Na tyto a další otázky hledají odpovědi doktorka Dominika Tóthová a docent Vilém Pařil z ECON MUNI. Dotazníkové šetření navazuje na měření kvality ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou městských částech Brna, kterému se od podzimu věnuje výzkumný tým z centra RECETOX.
Kvalitu ovzduší významně zhoršují zejména staré kotle na tuhá paliva, ve kterých lidé spalují i to, co do nich nepatří. Anonymní dotazníkové šetření bude zjišťovat typ a charakteristiky bydlení, způsob vytápění i chování v domácnosti s ohledem na to, jak ovlivňují vnější a vnitřní kvalitu ovzduší. Výzkumníci budou zjišťovat povědomí o vztahu kvality ovzduší a zdravotních rizik a preference pro jejich snížení. „Součástí dotazníku bude ekonomický experiment, ve kterém se respondenti a respondentky budou v hypotetické situaci rozhodovat mezi různými alternativami. To nám umožní zhodnotit jejich preference a chování v různých ekonomických situacích,“ vysvětluje Dominika Tóthová. Díky tomu výzkumný tým zjistí, jak lidé vnímají zdravotní rizika a za jakých podmínek jsou ochotní změnit způsob vytápění svých domů a bytů. Výsledky šetření budou k dispozici na konci dubna.
Výzkum je součástí projektu AIRSENS, na kterém se podílí vědci a vědkyně z Masarykovy univerzity, Magistrát města Brna a Jihomoravský kraj. Spolupracující institucí je NILU – Norwegian Institute for Air Research.
Cenu děkana za vynikající disertační práci získala v září absolventka doktorského studia na ECON MUNI a experimentální ekonomka Katarína Čellárová. Ve svém disertačním výzkumu například zjistila, že vykořisťování je méně časté, pokud si lidé uvědomují, že si v budoucnu mohou s obětí vyměnit role. Odhalila také, že vítězové, kteří pro výhru více obětovali, mají pocit, že si zaslouží větší odměnu.
Ne všichni lidé žijící v Česku mají stejný přístup ke zdravotní péči. Potvrdila to nová analýza vědců a vědkyň z ECON MUNI a institutu SYRI. Horší přístup k péči praktických, dětských a zubních lékařů nemají jen lidé žijící v příhraničních oblastech, ale je problémem i ve Středočeském kraji. Nejrovnější přístup k tzv. primární péči má ve srovnání s ostatními kraji obyvatelstvo Zlínského a Jihomoravského kraje a Prahy.
