Reformy dohod o práci konané mimo pracovní poměr ovlivnily strukturu příjmů mladých a chudých domácností. Analýza dat naznačuje, že může docházet k vytlačování těchto sociálně ohrožených skupin do tzv. švarcsystému. Podle odborníků je potřeba začít sledovat dopady změn co nejdříve a vyhodnocovat je pomocí moderních evaluačních mechanismů.
Dohody o práci konané mimo pracovní poměr, především dohody o pracovní činnosti (DPČ), představují významný zdroj příjmů pro mladé a chudé domácnosti, pro které jsou dokonce klíčové. Od zavedení reforem, které postupně nabývají platnost od loňského podzimu, však dochází k významným změnám ve struktuře příjmů těchto ohrožených skupin domácností.
Od podzimu 2023 do jara 2024 vzrostly u ohrožených domácností příjmy z podnikání a zároveň poklesly příjmy z DPČ. Tento posun může naznačovat vytlačování ohrožených domácností do tzv. švarcsystému. V případě DPČ tak mohou mít reformy nezamýšlené dopady: mohou vytlačovat ohrožené skupiny domácností mimo ochranu zákoníku práce. Dopad reforem na dohody o provedení práce (DPP) naopak není jednoznačný a analýza dat z výběrového šetření neukázala na žádné systematické změny významu DPP pro příjmy domácností.
Odborníci z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) se v novém policy reportu shodují, že je potřeba co nejdříve zahájit sledování dopadů reforem pomocí moderních monitorovacích a evaluačních mechanismů. U některých změn souvisejících s dohodami o práci konané mimo pracovní poměr by zavedení systematického sledování stále mělo smysl, a to zejména pokud reformy ovlivňují sociálně ohrožené skupiny nebo trh práce a pokud na ně budou navazovat další změny.
Celý policy report si můžete přečíst zde.
