Mexický student zůstal koronaviru navzdory: Studium na MUNI stojí za to

Začátek roku 2020 byl pro dvaadvacetiletého mexického studenta výjimečný: na konci ledna poprvé v životě vycestoval za hranice Mexika a odjel na semestrální výměnný pobyt na Masarykovu univerzitu. Pro řadu mexických studentů je přitom výjezd do Evropy velmi prestižní záležitost.

Jenže podobně jako všechny vysoké školy po celém světě i Masarykova univerzita preventivně kvůli šíření koronaviru zrušila v půlce března veškerou kontaktní výuku a přesunula přednášky a semináře do online režimu. Týden nato vláda vyhlásila v Česku na měsíc stav nouze, uzavřela hranice a až na výjimky zakázala vstup cizinců na území Česka. Spousta zahraničních studentů tak začala řešit, jestli raději nejet domů.

„Po vyhlášení stavu nouze jsem byl v pokušení vrátit se zpět do Mexika, zvlášť kvůli tomu, že letecké spoje jsou teď přerušeny kdoví na jak dlouho. Nakonec jsem se ale rozhodl v Česku zůstat, protože už od střední školy jsem chtěl studovat v zahraničí a stálo mě to hodně námahy. I když koronavirus všechno zkomplikoval, pořád je to pro mě jedinečná zkušenost,“ vysvětluje Miguel Gúzman a dodává, že podobně jako on se na Masarykově univerzitě rozhodlo zůstat dalších 16 mexických studentů a jen jeden se vrátil zpět.

Online výuka je paradoxně interaktivnější

Miguel je v Mexiku v posledním ročníku na Universidad Nacional Autónoma de Mexico (UNAM), na jedné z největších mexických univerzit. „Studuju bakalářský obor zvaný actuarial science, což je takový mix mezi čistou matematikou a ekonomií. Hodnotíme finanční rizika v oblasti pojišťovnictví a financí za pomoci matematických a statistických metod. Není to úplně obvyklý obor a je docela náročný, pracujeme s teorémy, topologií a podobně. Ale hrozně mě to baví,“ říká Miguel.

Na Masarykově univerzitě Miguel studuje na Ekonomicko-správní fakultě MU, kde si v jarním semestru zapsal celkem tři předměty. „Ve dvou předmětech máme každý týden online výuku přes Zoom, každý předmět trvá čtyři hodiny, takže celkově máme osm hodin videokonferencí. Ve třetím předmětu nám učitel každý týden posílá prezentace k prostudování a zadává nám úkoly.“

Na přednášky z makroekonomie a ekonometrie chodil mexický student na fakultu zhruba měsíc, studenti se ale paradoxně do diskuse začali víc zapojovat teprve až výuka začala být online. „Odjakživa jsem zvyklý se do hodin zapojovat, odpovídat na otázky vyučujících a hodně se ptát. V prvním měsíci ve škole jsme ale z dvaceti přítomných studentů byli jen dva, kdo v hodinách mluvil. Teď přes online videokonference diskutují všichni. Myslím, že je to i tím, že studenti nemusejí zvedat ruku a strhávat na sebe pozornost celé třídy. A taky tím, že nesedí ve třídě plné lidí, ale sami doma. Získali odvahu a začali se zapojovat, díky čemuž jsou hodiny o dost dynamičtější a zábavnější.“

Kromě přednášek studenti pracují v průběhu týdne na týmových projektech a přes společné videokonference je dolaďují. Miguel také pomáhá svým spolužákům s vysvětlováním složitějšího učiva z ekonometrie, protože podobný předmět měl už v Mexiku, a oni mu na oplátku pomáhají s makroekonomií. Na konci semestru je pak čekají online zkoušky.

Denní rutina a doufání brzký konec opatření

Kvůli karanténě a omezení pohybu lidí v Česku teď tráví Miguel většinu času ve svém pokoji na kolejích a nastavil si svůj vlastní režim, který i po měsíci stále dodržuje: ráno vstane, nasnídá se a každý den od 10 do 13 studuje. Po obědě se 20 minut učí němčinu přes aplikaci Memrise, dá si rozcvičku na pokoji a večery tráví sledováním seriálů nebo skypováním s dalšími zahraničními studenty z MUNI, s nimiž se seznámil hlavně během orientačního týdne.

„Přes všechny komplikace se snažím zůstávat pozitivní. Ačkoliv se mi omezení nelíbí, myslím, že Česko bylo jedno z nejrozumnějších zemí, když zavedlo přísná opatření tak brzy. Určitě to výrazně zkrátí čas, kdy všichni musí být v izolaci. Po skončení zkoušek jsem měl v plánu procestovat Evropu, než začátkem července poletím domů, tak uvidíme. Každopádně jsem rád, že mám pořád možnost na MUNI studovat, protože se mi i přes všechny komplikace splnilo to, na co jsem se nejvíc těšil: potkal jsem lidi z celého světa. Jsem rád, že jsem dostal tuhle úžasnou příležitost.“

(text převzat z Magazínu M)