Jak se tvoří měnová politika

Ve středu 20. 12. zavítal na Ekonomicko-správní fakultu Jan Procházka, člen bankovní rady České národní banky. Ve své informacemi nabité přednášce, organizované ve spolupráci s Českou společností ekonomickou, provedl posluchače poutavou formou procesem tvorby měnové politiky, a to i přes to, že byl v karanténě, tedy v tomto případě z důvodu blížícího se zasedání bankovní rady karanténě mediální.

V úvodu svého vystoupení Jan Procházka zavzpomínal na svá studentská léta v Brně, kdy jeden čas byl rovněž i studentem Masarykovy univerzity. Následně posluchačům přiblížil svou úspěšnou profesní kariéru od časů působení ve finanční skupině CYRRUS, ve vedení Exportní a garanční pojišťovací společnosti, v předsednictví dozorčí rady národního pivovaru Budvar a členství v Národní ekonomické radě vlády, až po současné členství v bankovní radě České národní banky.

Hlavní pozornost své přednášky soustředil na proces tvorby měnové politiky České národní banky, druhé nejtransparentnější centrální banky světa, a na obtíže a výzvy, se kterými se musí tvůrci monetární politiky vypořádávat. Velmi podrobně rozebral problémy spojené se samotným měřením inflace a s daty, ze kterých Český statistický úřad údaje o inflaci počítá, včetně důležitosti jejich správné interpretace. Rozhodování o měnové politice zasadil do kontextu hledání odpovědí na otázky, jakou povahu mají inflační tlaky v ekonomice, co může centrální banka v daný moment ovlivnit, a jestli více problémů přinese změna úrokových sazeb, nebo naopak jejich setrvání na stávající úrovni. Na příkladech navíc ukázal, že mediálně populární rozlišování centrálních bankéřů na holubice a jestřáby je diskutabilní.

V průběhu přednášky byl velmi detailně rozebrán proces tvorby prognózy a měnově-politického rozhodování, a to jak po věcné, tak i formální stránce. Podařilo se dokonce zavítat i do procesu rozhodování na úrovni rady guvernérů Evropské centrální banky. Kromě samotného rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb Jan Procházka poukázal na důležitou roli toho, jak je výsledné rozhodnutí prezentováno a komunikováno s laickou i odbornou veřejností, jakožto subjektů, jejichž inflační očekávání jsou důležitá pro vývoj inflace.

V druhé části přednášky Jan Procházka neopomenul popsat a komentovat aktuální otázky spojené s účinností různých nástrojů monetární politiky a spíše akademickou rovinu jejich ex post vyhodnocování. Otevřel rovněž téma spontánní euroizace české ekonomiky a její role na transmisní mechanismu české měnové politiky a problematiku makroobezřetnostní politiky, která patří v evropském kontextu k těm nejkonzervativnějším. V rámci otázky ekonomické sladěnosti České republiky se zeměmi eurozóny zdůraznil fakt, že samotná připravenost země na přijetí eura neznamená automaticky vhodnost nebo výhodnost jeho přijetí. V závěru přednášky se Jan Procházka dotknul i projektu digitálního eura, motivace jeho zavedení a možných výhod, které tato idea, již v pokročilé fázi realizace, přináší.

Skvělým završením přednášky byla následná bohatá a plodná diskuze se studenty, která byla věnovaná otázkám kvality měření inflace, možnostem a mezím devizových intervencí, výhodnosti tvorby zlatých devizových rezerv a potenciálním nebezpečím pro stabilitu českého bankovního sektoru. Prezentaci z přednášky naleznete zde.