Říká se, že když Německo kýchne, okolní země dostanou rýmu. Málokdo si však dokázal na konci loňského roku představit, že kýchnutí Číny bude mít dopady celosvětové.
Současná situace ovlivnila snad každého z nás, ať už v rovině osobního nebo profesního života. Koronavirová pandemie výrazně utlumila ekonomickou aktivitu u nás i ve světě a stojí tedy za to, zamyslet se nad možnými dopady na trh práce v České republice, zejména pak na nezaměstnanost.
Jaká je současná situace
Březnová čísla nezaměstnanosti ukazují, že nezaměstnanost se oproti únoru téměř nezměnila a míra nezaměstnanosti (přesněji podíl nezaměstnaných na populaci ve věku 15 až 64 let) zůstala na úrovni tří procent. Na první pohled se tento vývoj může jevit jako pozitivní zpráva i s ohledem na to, že restriktivní opatření vlády byla zavedena již v polovině března, tudíž by se mohla na březnové nezaměstnanosti projevit.
Jedná se však o údaj týkající se registrované nezaměstnanosti, tedy takové, která je evidovaná na úřadech práce. Většina firem se teprve přizpůsobuje vzniklé situaci a případnou redukci počtu zaměstnanců teprve zvažuje nebo odkládá v očekávání pomoci ze strany státu. V podobné situaci jsou i drobní živnostníci a podnikatelé, kteří se nemuseli zatím rozhodnout svou dočasně omezenou podnikatelskou aktivitu definitivně ukončit. Můžeme tak očekávat, že k výraznějšímu růstu nezaměstnanosti bude docházet v průběhu tohoto a následujících měsíců.
Z hlediska budoucího vývoje na trhu práce a v ekonomice jako celku je mnohem zajímavějším ukazatelem vývoj počtu nově nahlášených volných pracovních míst. Těch bylo v průběhu března nově nahlášeno 28,5 tisíc, což je jak ve srovnání s předchozím měsícem, tak i ve srovnání meziročním, pokles téměř o 25 tisíc pracovních míst. Firmy tak na aktuální situaci zareagovaly zcela logicky a z důvodů opatrnosti výrazně snížily poptávku po nových zaměstnancích jednak v podobě omezení nové nabídky volných míst, jednak i v podobě zvýšeného rušení stávající nabídky volných pozicí. Výjimkou byl jen sektor obchodních řetězců s potravinami, který poptávku po zaměstnancích naopak zvýšil.
Co očekávat v následujících týdnech a měsících
Předpovídat budoucí vývoj, ať už celé ekonomiky nebo nezaměstnanosti, je v současnosti velmi obtížné. Tomu odpovídají i rozdílné názory a odhady týkající se velikosti poklesu ekonomiky v tomto roce. Pohled na vývoj počtu nově ohlášených pracovních míst a rušení těch stávajících ilustruje velkou nejistotu, které jsou firmy vystaveny. Růst nezaměstnanosti k šesti procentům, který aktuálně odhaduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, představuje jeden z možných scénářů, blížících se situaci finanční krize z roku 2008. Pokud navíc srovnáme počet nově nahlášených volných pracovních míst z března tohoto roku s březnem roku 2008, tedy obdobím počátku hospodářských problémů před deseti lety, můžeme vidět, že došlo k jejich poklesu o téměř 10 tisíc.
Česká republika bude moci nějakou chvíli těžit z polštáře rekordně nízké nezaměstnanosti minulých let, jehož důsledkem byl i výrazný růst počtu zahraničních agenturních pracovníků, jejichž redukce bude prvním krokem v rozhodování většiny velkých firem. Přesněji, k jejich redukci již postupně dochází v důsledku návratu těchto pracovníků do domovských zemí v souvislosti s karanténními opatřeními, příkladem může být Ukrajina. Z tohoto pohledu tak bude částečně růst nezaměstnanosti u nás přenášen, se všemi důsledky, pravě do těchto zemí.
Rozhodujícím faktorem vývoje nezaměstnanosti ve střednědobém horizontu bude vývoj nejen u nás, ale hlavně v zahraničí, zejména v pro nás ekonomicky významném Německu, které v letošním roce očekává propad hrubého domácího produktu o téměř pět procent. I v tomto případě se jedná o jeden z mnoha odhadů, který se nemusí naplnit, vezmeme-li v úvahu aktuální (v tomto případě únorový) překvapivý růst exportů Německa.
Ekonomický vývoj závisí na vládách
Přestože se hovoří o tom, že současný ekonomický vývoj je způsoben pandemií koronaviru, je dobré mít na paměti, že tou primární příčinou jsou hospodářsko-politická rozhodnutí vlád v jednotlivých zemích, která na tuto situaci reagují s více či méně promyšlenými a ekonomicky zdůvodněnými opatřeními.
Zmírnit očekávaný nárůst nezaměstnanosti, nebo spíše jej zpomalit a vyčkat, jak se bude vyvíjet situace ve světě, určitě možné je, a to zejména v podobě rychlého a výraznějšího uvolnění restriktivních opatření v oblasti podnikání, kterému nyní čelíme. Oblasti pohostinství, služeb a maloobchodu patří v současnosti k rizikovým sektorům s nezanedbatelným počtem ohrožených pracovních míst. Nabízí se i opatření v podobě snížení sociálních a zdravotních odvodů ze strany zaměstnavatelů, pokud by to bylo podmíněno udržením zaměstnanosti v rozumném rozsahu.
Opatření tohoto typu bude samozřejmě za cenu zvýšení rozpočtového deficitu, respektive deficitu na účtech sociálního a zdravotního pojištění, který budeme muset uhradit v budoucnu. Ne jinak tomu je i u dalších uvažovaných opatření podpory zaměstnanosti, živnostníků a firem.
Oživení může být rychlé
S ohledem na otevřenost české ekonomiky pro nás ale bude rozhodující vývoj ve světě a rychlost, s jakou se budou vyspělé ekonomiky postupně vracet k normálu. Oproti finanční krizi z roku 2008 však lze souhlasit s profesorem Švejnarem, že současná situace nabízí lepší podmínky pro rychlé oživení, s ohledem na mnohem stabilnější bankovní systém a s ohledem na aktuálně omezenou a odloženou poptávku po spotřebě a investicích, která by se mohla po obnovení fungování ekonomiky projevit a realizovat téměř okamžitě.
Na druhé straně jsou ohroženy mnohé sektory ekonomiky, jakými jsou cestovní ruch, letecká přeprava a průmysl, které si pro svou velikost a lobbystickou sílu mohou vyjednat nemalé kompenzace a jejichž krach by mohl spustit řetězovou reakci v dalších navázaných odvětvích.
Pro zvládnutí současné situace bude klíčové přemýšlení nad dopady každého z opatření z hlediska nákladů a přínosů a stanovení jasné strategie, k čemu daná opatření mají sloužit a jak jsou vzájemně propojena, což se ne vždy děje.
Autor je odborný asistent na Katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty MU.
(text převzat z Magazínu M)
