Nová výzkumná skupina zaměřující se na ekonomii zdraví a zdravotnictví vzniká na ECON MUNI. U jejího zrodu stojí i Jaroslav Groero, který na fakultu nastoupil na jaře letošního roku. Zkoumat bude například to, jakým způsobem ovlivňují zdraví lidí finanční krize.
Především to, kolik investujeme do našeho zdraví a zdraví našich potomků ve smyslu zdravého životního stylu. Důležitou roli hraje i naše povolání. Například práce v kanceláři je méně zdraví ohrožující než práce v dole. I ona však může nést svá rizika, která se neprojeví hned, ale až za delší dobu. Měli bychom tedy mít na paměti, že je potřeba do našeho zdraví průběžně investovat.
Sem může spadat mnoho faktorů. Obecně bych investováním do zdraví nazval rozhodnutí a chování, které dlouhodobě vedou k lepším hodnotám zdravotních ukazatelů, a to i za cenu určitého nepohodlí. V praxi to znamená, že budeme nakupovat zdravé a výživné potraviny, přijímat adekvátní množství kalorií nebo věnovat více času fyzickým aktivitám.
Že vzdělání slouží jako ochranný prvek proti horší genetické výbavě. Genetické predispozice pro obezitu zvyšují riziko rakoviny a infarktu. Nicméně jeden rok dodatečného vzdělání během dospívání vliv genů snižuje.
Je to pravděpodobné, ale vztah mezi vzděláním a zdravím není vždy přímý. Ve svém výzkumu se zabývám dodatečným rokem vzdělání v období dospívání. Tyto poznatky ale nelze rozšiřovat na další úrovně vzdělávání.
Budu pokračovat ve svém výzkumu v oblasti lidského kapitálu, a především se zaměřím na zdravotní proměnné. Lidský kapitál je soubor charakteristik, které jsou lidem prospěšné v životě a pomáhají jim žít úspěšný a šťastný život. Patří mezi ně i zdraví.
To je otázka, kterou bych chtěl v budoucnu více prozkoumat. Literatura na to nemá jednoznačnou odpověď. Některé výzkumy ukazují, že zdraví se během krize může zlepšit, protože lidé omezí kouření, spotřebu alkoholu, zhubnou, začnou cvičit a podobně. Nicméně jiné odborné články popisují, že se zdraví může také zhoršit v důsledku stresu spojeného se ztrátou zaměstnání či snížením mzdy. Část autorů dokonce ukazuje, že ekonomické krize mohou vést ke zvýšené spotřebě drog a cigaret u matek, což má negativní vliv ne jen na ně samotné, ale také na jejich děti.
Bude se jednat o první takovou instituci v České republice. Výzkum v oblasti zdraví a zdravého stárnutí je velmi důležitý pro náš blahobyt a pro efektivní zdravotnictví, ve kterém se, v ideálním případě, sníží diskomfort spojený se stárnutím a také předčasná úmrtnost. Pochopení vztahů mezi naším chováním a zdravotním stavem a očekávanou délkou života je klíčové pro důstojné dožití v co možná nejlepších podmínkách. Nicméně tento institut se bude zabývat i mnoha dalšími tématy, která se budou týkat například nákladů spojených se zdravotní péčí. Dále plánujeme otevřít nový studijní program zaměřený na ekonomii zdraví a zdravotnictví.
Jaroslav Groero působí jako výzkumník na ECON MUNI, kde se zabývá ekonomií zdraví a lidským kapitálem. Zkoumá především to, jak prostředí, vrozené podmínky a jiné faktory ovlivňují zdraví jednotlivců v různých fázích života.
Cenu děkana za vynikající disertační práci získala v září absolventka doktorského studia na ECON MUNI a experimentální ekonomka Katarína Čellárová. Ve svém disertačním výzkumu například zjistila, že vykořisťování je méně časté, pokud si lidé uvědomují, že si v budoucnu mohou s obětí vyměnit role. Odhalila také, že vítězové, kteří pro výhru více obětovali, mají pocit, že si zaslouží větší odměnu.
Ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity v Brně (HEPII), Jakub Hlávka, od září působí jako poradce prezidenta republiky pro zdravotnictví. V této nové roli uspořádal ve spolupráci s prezidentem Petrem Pavlem a paní Evou Pavlovou kulatý stůl pod názvem „Nedostatek lékařů v regionech“, který se zaměřil na problémy pracovníků v primární péči v České republice.
