Vývoj vegetace východního Slovenska v pozdním glaciálu a holocénu

Warning

This publication doesn't include Faculty of Economics and Administration. It includes Faculty of Science. Official publication website can be found on muni.cz.
Authors

PETR Libor PAŘIL Petr BŘEČKOVÁ Veronika PETŘÍK Jan KALICKI Tomasz

Year of publication 2013
Type Conference abstract
MU Faculty or unit

Faculty of Science

Citation
Description Vývoj vegetace východního Slovenska byl zatím znám jen z prací E. Kripela (1971, 1986), proto bylo přistoupeno k revizi jim zkoumaných lokalit a odebrání nových profilů. Hybkaňa – 11,5 m hluboké zaniklé jezero na temeni sesuvu na severní straně Vihorlatu. Báze profilu je datována okolo 11 000 BP. Okolní vegetaci tvořili porosty borovice (Pinus), modřínu (Larix) a smrku (Picea). Na začátku holocénu expandují listnaté třeviny, nejprve jilm (Ulmus), pak líska (Corylus), dub (Quercus), jasan (Fraxinus) a lípa (Tilia). Zároveň vymizí Larix. Buk (Fagus) a habr (Carpinus) se začínají šířit okolo 3 500 BP, kdy vytlačí širokolisté dřeviny. Ve stejné době dochází k zazemění jezera a zániku vodní hladiny. Lokalita se mění v otevřené rašeliniště. Spektrum fosilních pakomáru (Chironomideae) ukazuje chladné klima na bázi profilu a oteplení v holocénu. Kladzany – v nárazovém břehu řeky Ondavy je zachycen profil nivními sedimenty, mezi štěrkopísky a povodňovými sedimenty se nachází organická výplň zaniklého meandru datovaná na začátek holocénu (okolo 10 000 BP). Pylové spektrum ukazuje borobřezový les se sporadickým výskytem jilmu. Viničky – malá mělká proláklina na andezitovém svahu v Zemplínských vrchách s periodicky se vyskytující vodní hladinou. Okolní vegetaci tvoří teplomilná panonská doubrava. Palynologický záznam zachycuje období mladšího Holocénu, zajímavá je kontinuální existence rašeliniště a ruderálních společenstev. Somotor – východně od obce se nachází oblast vátých písků. Na lokalitě byly odebrány 2 profily v mezidunových sníženinách. Výplň je tvořena jílovitým sedimentem, který nasedá na fluviální písky. Palynologický záznam zachycuje na bázi převahu borovice (Pinus) a ve svrchních vrstvách převahu olše (Alnus). Vlastní duny jsou tvořeny redeponovanými fluviálními písky a na jejich bocích jsou zachyceny povodňové sedimenty. Vznik písečných dun jejich vztah k fluviálním sedimentům je zatím nejasný a není datovaný. Zkoumané lokality se nachází na jižním okraji Karpatského oblouku, proto se vývoj vegetace zachycený na těchto lokalitách liší od velkých kotlin (př. Spiš), nebo Oravy a jsou spíše srovnatelné s lokalitami v Maďarsku. V pozdním glaciálu je zachycen jehličnatý les s minimálním podílem širokolistých dřevin. Začátkem holocénu expandují širokolisté dřeviny (Corylus, Quercus, Tilia a Fraxinus). Buk (Fagus) je přítomen v raném holocénu, ale k jeho expanzi dochází až v období okolo 3 500 BP společně s habrem (Carpinus), souvislost s lidskou činností a expanzí buku není jasná. Výzkum byl podpořen projektem P504/11/0429 (GAČR).
Related projects:

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.