| Description |
Úvod: Afektivní poruchy patří mezi časté a velmi závažné invalidizující psychiatrické poruchy. Výsledky nedávných neurozobrazovacích studií dokládají narušení aktivity klidových mozkových sítí u deprese. Aktivitu mozkových sítí je možné studovat pomocí analýzy funkčních mozkových mikrostavů. Mikrostav je asi 100 ms trvající globální stav mozkové aktivity charakterizovaný stabilním potenciálovým rozložením na skalpu. Účinnou metodou léčby u farmakorezistentní deprese je elektrokonvulzivní terapie (ECT), jejíž mechanismus účinku však zatím není plně objasněn. Cílem studie je zjistit, zda ECT má vliv na změnu aktivity klidových mozkových sítí u pacientů s farmakorezistentní depresí. Metody: Do studie se zapojili tři pacienti s diagnózou alespoň středně těžké fáze deprese, u kterých bylo pomocí 128-kanálovém EEG zaznamenáno 10 minut elektrofyziologické klidové mozkové aktivity. Data byla snímána ve třech sezeních: 1) v týdnu před zahájením ECT, 2) 6 týdnů po prvním měření, 3) 6 měsíců po prvním měření. Analýza funkčních mozkovým mikrostavů byla provedena napříč všemi pacienty a sezeními. Výsledky: Bylo identifikováno šest mikrostavů (A-F) vzájemně se lišících potenciálovým rozložením na skalpu. Průměrné trvání jednotlivých mikrostavů bylo (během prvního, druhého, třetího měření) následující: mikrostav A (86ms, 95ms, 88ms), mikrostav B (87ms, 94ms, 95ms), mikrostav C (123ms, 105ms, 144ms), mikrostav D ( 87ms, 99ms, 96ms), mikrostav E ( 91ms, 92ms, 87ms), mikrostav F (82ms, 91ms, 91ms) . Diskuze: Po šesti týdnech od zahájení ECT se prodloužily čtyři mikrostavy a jejich prodloužení bylo zachováno i po šesti měsících. U mikrostavu C došlo jeho prodložení teprve po šesti měsících od zahájení ECT, u mikrostavu E se trvání výrazně neměnilo. Statistické zpracování na více subjektech a srovnání s kontrolní zdravou skupinou bude potřeba pro obecnější závěry. Analýza mikrostavů se jeví jako slibný nástroj k posouzení vlivu ECT na dynamiku klidových rozsáhlých mozkových sítí. Tato studie vznikla za podpory specifického vysokoškolského výzkumu (projekt MUNI/A/1467/2019), kterou poskytlo MŠMT. Tato práce byla vypracována také za finanční podpory JMK a podpory v rámci grantu MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705).
|